Poctivý řecký med
Říká se: „το ελληνικό μέλη είναι το καλύτερο“ – „ řecký med je ten nejlepší “... dávno jsem se o tom přesvědčila. A co Vy?
Včelí řecký med je přírodním produktem a může se stát, že postupně zkrystalizuje. Je to přírodní charakteristicky jev nezpracovaného řeckého medu. Sklenici medu pak můžete vložit do hrnce s teplou vodou a zahřívat po delší dobu max. do 42°C.
Med jako sladidlo do čaje?
Nejen v naší přecukrované civilizaci považujeme med převážně za sladidlo do čaje – nejspíše do horkého, když máme chřipku. Myslíme si, že ho „jen tak“ můžeme průmyslově míchat, a také přikrmovat včely, čím se nám zlíbí. Jenže nic z toho ve skutečnosti neplatí – dokonce ani to o chřipce. Med a „nemed“. Řecký med je zázračný „elixír“, vydestilovaný z rostlin, který může pomoci na všechno od angíny až po kocovinu. Jen musí být ten správný – a správně užitý. I pro blížící se podzim, zimu a chřipkovou sezónu je jeho pravidelné užívání důležité. Zásadní však – tak jako ve všem – je vědět, jak.
Jaký včelí med koupit?
První otázkou samozřejmě je, jaký med si obstarat. Že nemáme kupovat med z Argentiny, Číny či „směs medů ze zemí EU a mimo EU“, jak se obvykle dočteme na etiketě, víme asi všichni, neboť se o tom již mnohokrát psalo. To už je spíše než med jakýsi „nemed“, který jako med pouze „přibližně“ chutná.
Hlavní příčinou je poněkud přehlížený alarmující fakt: evropská produkce klesla natolik, že se vyplatilo začít dovážet levný med z Číny a Jižní Ameriky. Především čínský med se však ředí cukrem. Kromě toho jsou v něm často zbytky antibiotik, kterými se v Číně včely smějí léčit. To může být až katastrofa pro játra a celý organismus. Za kvalitní med (či řecký med) se proto opravdu vyplatí připlatit: pokud mávneme rukou a koupíme ten nejlevnější, spíše si zdravotní problémy přiděláváme, než bychom je odstranili. To už je lepší koupit kilo třtinového cukru.
Falšování medu
Jak poznat kvalitu falšování medu je věda, o které existují desítky internetových stránek a celé učebnice. Zajímavé a jednoduché jsou tři poučky:
za prvé – jakost nejen řeckého medu nejlépe poznáme, pokud ho nalijeme do sklenice se studenou vodou. „Opravdový“ med proteče vodou hladce a poskládá se na dno sklenice. Med, který se okamžitě rozpouští, tvoří ve vodě zákal a podobně, je téměř jistě „nastavený“ cukrem.
Moudrostí „z lidu“ je pak med na lžičce zkusit zakápnout lihem. Pravý med se má rozpustit jen se zachováním sedliny na dně lžičky.
Třetí „lidovou“ metodou je dát med ochutnat psovi – ti údajně med neradi, zato cukr milují, proto lžíci pravého medu odmítnou, ale nekvalitní „pseudomed“ rádi zhltnou.
Vzhledem k tomu, že obvykle nemíváme v samoobsluze s sebou lžičky, líh ani psy, natož sklenice s vodou, a navíc nemůžeme balení v obchodě otevírat, platí zlaté pravidlo: když je to moc tekuté, je to divné. Naopak krystalizace jako taková primárně nevadí.
Nejlepší med je přímo od včelaře
Také je třeba pečlivě číst etikety: vyrobeno v ČR zdaleka automaticky neznamená český med. Úplnou jistotu, co se týče složení medu, však budeme mít jen tehdy, pokud si na blízkém venkově najdeme spřáteleného včelaře. Jako to bývalo vždycky. Je to na vás, zda si zvolíte český nebo řecký med a nebo budete mít těch dobrých medů doma víc :)
Řecký med je zdrojem vitamínů
Neméně důležitý je obsah bílkovin (nejvíce údajně v medu květovém), vitamínů a minerálů – počínaje vitaminem B (B1, B2, B6, B12), vitamin D, K, E.., z minerálů například vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík, křemík, železo… a tak dále. Mimo stopové prvky obsahuje také aminokyseliny, esenciální oleje a další pro organismus extrémně „zajímavé“ látky typu mateří kašičky, a tak dále. Zkrátka je dokonalou přírodní směsí, která obsahuje jak důležité chemické komponenty, tak energii (esenci) rostlin, které jsou v něm obsaženy. Jako takový je vlastně jedinečným způsobem „živý“ – a také proto nám může pomoci mnohem více, než dokonale „umrtvený“ cukr (především ten rafinovaný).
řecký med je ten nejlepší
